Zámek Hluboká – Pojďme do historie

Byl založen ve 13. Století a sloužil jako strážný hrad. Patřil mezi královský majetek, který byl dáván do zástavy, a proto se na zámku vystřídalo mnoho panovníků. Mezi významné panovníky patří například Pernsštějnové, kteří v 16. Století nedaleko zámku založili rybník Bezdrev, který je druhým největší m. V roce 1561 ho odkoupili šlechtici z Hradce. Po dvou letech ho nechali upravit na renesanční zámek. Rod Malovců z Malovic byl na začátku 17. Století dalším majitelem. V přišli o majetek, kvůli tomu, že byli protestanti. O čtyři roky pozdějiDon Baltazar de Marradas získal od Ferninanda II. Zámek jako náhradu za válečné pohledávky. Od jeho synovce v roce 1661 koupil Hlubokou Jan Adolf I. Schwarzenberg. Tam zůstali až do roku 1939, kdy Dr. Adolf emigroval. Ale před tím ho Schwarnzenberkové 2x upravili. Nejprve do barokního stylu a později do romantického. Byl přestavěn podle knížete Jana Adolfa II. Schwarzenberga. Jeho předlohou byl anglický zámek Windsor. Přestavba byla započata podle plánů vídeňského architekta Franze Beer.

Panovníci ve 13. Století

Kolem poloviny 13. Století nechal postavit Karel I. Hrad na skalatém ostrohu nad Vltavou proti rozšiřování hospodářské a politické moci pánů z Růže – Vítkovců. Zámek se dával do zástavy. Nejprve ho dal kolem roku 1260 Přemysl Otakar II. Čéčovi z Budějovic za pozemek , kde chtěl vybudovat České Budějovice. Později mu, ale hrad vzal a jako náhradu mu dal ves Velíš u Jičína. V roce 1278, když Přemysl Otakar II. Zemřel získal hrad Záviš z Falkštejna jako věno své manželky, Kunhuty. Větev Vítkovců, kterou založil Vítek starší pocházel Záviš z Falkštejna. Otcem Záviše byl Budivoj z Krumlova, Skalice a Sepekova a matkou Paní Perchta. Záviš měl sedum sourozenců. Tři sestry a čtyři bratry: Vítka, Voka, Budivoje a Henzlina. Bratři společně vlastnili Skalici a Ledenice. Záviš vlastnil hrad, ze kterého má i svůj přídomek. Třikrát se oženil, jeho první manželka zemřela při porodu. Záviš byl na svou dobu velice vzdělaný proslul svým rytířským chováním a hlavně svými básněmi. Na vdovu Kunhutu Haličskou udělal dojem a tak ho povolala na věnné statky, kde se uchýlila před Ottou Braniborským. Záviš se stal milencem Kunhuty, která měla čtyři děti z prvního manželství. V červnu roku 1284 se vzali. Záviš získal vysoké postavení a spravoval věnný majetek mezi jimž byla Hluboká. Svého bratra Vítka jmenoval purkrabího. Záviš, jako otčín nezletilého krále Václava II. Se stal na čas králem říše, to ale rozhněvalo většinu šlechty. V 1287 se po třetí oženil s uherskou princeznou Alžbětou. Šlechta využila jeho nepřítomnosti u dvora a později ho zatknula za velezradu. Vítkovci se začali bouřit proti Závišovo zatknutí. Král přikázal nevlastnímu bratrovi Mikuláši Opavskému (syn Přemysla Otakara II. a Anežky) táhl s vojskem se zajatým Závišem od jednoho hradu k druhému a pod hrozbou Závišovy smrti vynucoval vzdání se vzbouřené posádky. Václav II. Přijel na Hlubokou za Vítkem , aby mu přenechal hrad, jinak že Záviš zemře. Vítek, ale neuposlechl a tak 24. Srpna 1290 Záviše popravili. Vítek spolu se svým bratrem Vokem, kteří popravě přihlíželi z hradeb Hluboké, později utekli nejdříve do Uher, pak do Polska a jejich majetek byl zabrán.

Historie – 14. století

V roce 1292 se stal další purkrabím Dobeš z Bechyně. Později v roce 1317 je hrad zastaven Janem Lucemburským Vilémovi z Ladštejna. Vilém z Ladštejna, syn Vítka z Ladštejna, vládl na Ladštejně Třeboni, Lomnici a Nových hradech. Předtím velmi kritizoval krále Jindřicha z Lipé za správu králoství. Proto se pokusil Viléma dobýt, ale to se mu nepodařilo. A tak začal škodit, loupit, mír nastal 1318 na Domažlickém sněmu. Od roku 1342 zastával úřad zemského hejtmana na Moravě, v letech 1351 až 1353 pak úřad nejvyššího pražského purkrabí. V Karlu IV. Vilém nalezl zastánce ve svém sporu se vzdáleným příbuzným, Jindřichem III. z Hradce. Ten totiž zasahoval do jeho pravomoce a hlavně svévolná změna směru obchodní stezky rozpoutala krvavou válku, do které musel vstoupit Karel IV. Vilém zemřel 1356 a Karel IV. Vyplatil Hlubokou ze zástavy a v severní části vybudoval lovčí hrádek, byl pojemenován Karlův hrádek. Potom hlubocké panství začlenil mezi hrady, které nesmí být zastavovány. Po smrti Karla IV, získal hrad jeho syn Václav IV., který pověřil správou panství Mikuláše Růta z Dírného.

Historie – 15. století

Když zemřel roku 1319 Václav IV., jeho bratr Zikmund nechal zastavit Hlubokou Mikuláši z Lobkovic. Po té co zemřel , převzali panství jeho dva synové, Mikuláš II. a Jan z Lobkovic, zvaný Popel. Mezi bratry byli spory a tak od roku 1447 vedl hrad pouze Jan, který jako horlivý katolík přistoupil ke Strakonické jednotě. Tím se dostal do sporu s Kališníky, hlavně s Petrem Zmrzlíkem ze Svojšína, který napadal všechny členy Strakonické jednoty. To trvalo do roku 1452, kdy proběhl pražský sněm zvolil Jiřího z Poděbrad zemským správcem do doby zletilosti Ladislava Pohrobka. Protože někteří členové Strakonické jednoty s tím nesouhlasili, Jiří z Poděbrad si podrobil nejdříve město Tábor, následně pak i Hlubokou a odbojné Rožmberky. V roce 1458, kdy na trůn usedl Jiří z Poděbrad přepsal Hlubocké panství na svojí manželku, na Johanku z Rožmitálu. Johanka byla druhou manželkou Jiřího, která mu porodila tři děti, Jindřicha, Anežku a Ludmilu. Po smrti krále, Jindřich Roubík z Hlavatec vyžadoval proplacení za veškteré vojenské služby. Když královna s tím nesouhlasila, roku 1471 přepadl Hlubokou a vydal ji až po té co královna sehnala požadovanou částku. V roce 1475 královna zemřela a svůj majetek rozdělila mezi svého syna Jindřicha z Minstrberka a svého bratrovi Lvovi z Rožmitálu. Při dělení majetku pak hlubocké panství připadlo Lvovi z Rožmitálu. Za jeho vlády se na Hluboké střídali úředníci, kteří působili velké škody na budějovickém i rožmberském panství. Často totiž vypravovali loupeživé výpravy do Rakous. Takže se na něho obraceli Rožumberští a rakouské panstvo, kteří žádali nápravu. To se stalo po zemském sněmu, kdy se o Hlubokou staral Jindřich z Hradce. Po smrti Lva z Rožmitálu v roce 1482, po té držel Hlubokou pražský purkrabí Jan Jenec z Janovic. Později správu hradu pověřil Petra z Říčan, který vybudoval rybník. Ten zatopil obecní majetek vsi Křtětic. Byl totiž špatně založen, propouštěl vodu a zamořoval ostatní louky bažinou. Po vykoupení Hluboké králem Vladislavem byl rybník vypuštěn.

16. století
Dalším vlastníkem Hluboké byl Vladislav z Pernštejna, kterému hrad zastavil Vilém. Aby byly hospodářské výnosy větší, zavdl Vilém přísnou správu a založil v okolí Hlubockého panství velké a výnosné rybníky. Na rozdíl od předchozích vodních staveb se snažil osadníkům poctivě nahrazovat zatopené díly půdy nebo zakládal celé nové dvorce. Zavedl nové druhy podnikání jako je pivovarnictví, hornictví, vinařství a hlavně rybnikářství. Díky velmi dobrému vztahu s králem Vilémem získal povolení opravit chárající hrad a také mohl své majetky převést na svoje synym, Jana a Vojtěcha. V roce 1521, když Vladislav zemřel, hrad zdědil Vojtěch. Ten ale později zemřel roku 1534, a protože neměl děti, předal jeho brart Ondřeji Ungandovi ze Suneku, manželovi Bohunky z Perštejna. Ondřej Ungand se ukázal jako velmi dobrý hospodář, protože založil na panství velkou oboru pro zajíze a jelení zvěř, do té doby to byla neznámá záležitost. Založil pivovar, který se nacházel V Lišově, pod hradem mlýn, na svazích okolo hradu vinice, v podhradí nový dvůr, který pojmenoval podle sebe Ondrov a odkoupil Prochodský statek a zákupem Žďáru a Zvíkovce rozšířil rozsah panství. Kvůli výdajům za moderzinaci hospodářství se Ondřej dostal do dluhů. V roce 1548 mu navíc zemřela manželka, oženil se znova s paní Annou ze Střechova, která byla moudrá a obezřetná hospodyně. Díky tomu roku 1551 sdílela správu s Ondřejem Ungadem. Ze začátku prodávala okrajové části panství, aby zaplatila část duhů. To nestačilo a tak vyjednávala s Vilémem z Roženberka o odkoupení celého panství. Nakonec se nedohodli, roku 1554 bylo jednání ukončeno. Když se Ondřej začal věnovat dobrodružstvím převedl správu hradu na manželku. Ta později předala panství Adamovi Ungadovi, Ondřejova syna z prvního manželství. Adam byl špatný hospodář, proto roku 1561 byla zadlužená Hluboká vyplacena ze zástavy. Následujucího roku byla Hluboká prodána Jáchymova z Hradce. Jáchym zjistil finanční nepořádky v hospodaření se sirotčími, zádušními a kostelními penězi, které si Adam Ungnad i jeho otec přivlastňovali. Adam nechtěl dluh zaplatit a tak vznikla komise, která měla za úkol spočítat kolik je dlužen. Později nařídili Adamovi splatit dluh do půl roku, aby finance byly vráceny právoplatným majitelům. Renesanční přestavba hradu byla započata 1563 a skončila 1564. Ještě ten rok zemřel, když se pod ním prolomil most a on utonul. Anna z Rožemberka spolu se strýcem dětí Zachariášem převzala vládu nad hlubockým, hradeckým a žirovnickým panstvím, protože děti byli nezletilé. 1568 dospěl Adam, převzal správu nad všemi panstvími. Od roku 1571 byla započata veliká renesanční přestava, která trvala až do roku 1587. V počátcích jeho vlády, došlo vzbouření poddaných, kvůli tomu že sirotkům nejsou peníze vypláceny, ale byli dány poričíkům, kteří nechávali sirotky umírat hlady, aby si peníze mohli ponechat. 600 poddaných uprchlo nebo zemřelo hladem. Za povstání jim pohrozil katem a dal jim pokutu. Museli posekat a usušit trávu a pšenici na všech dvorevh. V roce 1587 nechal Adam zmapovat hlubocké panství a okolí. Staral se o hornictví a nechal založit hornické město Malé Hory. Vášní Adama . byly stavby. Nechal přestavět jak Jindřichův Hradec, tak Hlubokou. Poslední mužský potomek byl Jáchym Oldřich, který vše zdědil. Brzy po pohřbu Adama se na hradecku obejvil mor, který donutil celou rodinu přestěhovat na Hlubokou. Jáchym musel prodat panství, aby umořil dluhy za nákladné investice do staveb.

Scroll To Top