Hlavní atrakce Brazílie

Hlavní atrakce Brazílie

Brazílie je největší země Jižní Ameriky a zabírá téměř polovinu kontinentu. Téměř celá leží na jižní polokouli a je převážně tropická, s velkými úseky deštného pralesa plného exotických rostlin a divokých zvířat. Atlantické pobřeží o délce 7400 km je lemováno plážemi se zlatým pískem a vnitrozemí ukrývá nerostné bohatství. Zlato z brazilských dolů dodnes zdobí kostely v Portugalsku, koloniální mocnosti, která vládla Brazílii do roku 1822. Silný portugalský vliv je patrný v koloniální architektuře, v dekorativní umění, jako jsou glazované kachle v kostelech a klášterech, a také v jazyce. Pro turisty je Brazílie tropický ráj a zároveň úžasná kulturní destinace, která má pro každého něco: od idylických pobytů na pláži a výprav do džungle až po vynikající muzea umění a pulzující rytmy Karnevalu v Riu.

Cukrová homole, Rio de Janeiro  

Proslulý symbol Rio de Janeira, zaoblená skála Cukrová homole (Pão de Açúcar), vyčnívá z výběžku porostlého stromy nad plážemi a městem. Vrchol ve výšce 394 m patří k prvním místům, kam se turisté vydávají. Naskytne se jim odtud výhled na Rio i přístav a prožijí vzrušení spojené s jízdou v zavěšené kabince mezi Cukrovou homolí a Morro da Urca, nižším vrcholem, který další lanovka spojuje s městem. První osídlení Ria proběhlo právě pod těmito vrcholky nedaleko dlouhé pláže Praia da Urca, kde si dnes můžete prohlédnout jednu ze tří raných pevností, pevnost Sv. Jana (Fortaleza de São João) ve tvaru hvězdy.

Socha Krista Spasitele, Rio de Janeiro   

Obří secesní socha Krista nazvaná Cristo Redentor (Kristus Spasitel) s rozpřaženou náručí, kterou objímá celé lidstvo, hledí na Rio de Janeiro a zátoku z vrcholu Corcovado („Hrbáček“). Vrchol má výšku 709 m a je součástí Národního parku Tijuca; kolejová lanovka jezdí na po trase dlouhé 3,5 km až na vrchol, kde sochu obklopuje široká plošina. Socha vysoká 30 m a dokončená v roce 1931 byla dílem polsko-francouzského sochaře Paula Landowski a brazilského stavebního inženýra Heitora da Silva Costa a byla vytvořena ze železobetonu a mastku. Základna široká 8 m ukrývá kapli, která je oblíbeným místem pro svatby.

Přestože je tato socha Krista nejznámějším symbolem Brazílie, často bývá zaměňována s Kristem Spasitelem Andským, což je starší socha na hranici mezi Argentinou a Chile.

Zastávka v polovině trasy lanovky skýtá přístup ke stezkám vedoucím do NP Tijuca, obrovské lesní oblasti s prameny, vodopády a širokou škálou tropického ptactva, motýlů a rostlin. V parku se nachází také několik dalších vyhlídek.

Karneval v Rio de Janeiru

Jen málo festivalů na světě se může rovnat s Karnevalem v Riu s jeho barvami, zvuky, děním a bujarostí. Nemyslete si však, že se jedná pouze o další bujarou pouliční párty: je to pečlivě zorganizované představení, kde diváci mohou pozorovat průvody soupeřících tanečníků samby z účelově postaveného stadionu, který navrhl nejznámější brazilský architekt Oscar Niemeyer (1907-2012). Je to Sambodrom (Sambódromo) a jeho dlouhá série tribun skýtá sedadla kolem trasy průvodu o délce 700 m, kde tanečníci a hudebníci soupeřích škol samby předvádějí své umění v oslňující explozi nádherných kostýmů.

Pokud Vás však davy nelákají a dáváte přednost spontánnějším oslavám, které jsou přitom neméně divoké a pestré, karnevaly se konají také v Salvadoru ve státě Bahia, Recife a dalších brazilských městech.

Ubytování v této oblasti najdete například přes portál Booking.com

Pláž Copacabana, Rio de Janeiro   

Centrum nejslavnější části Ria leží kolem pobřežní třídy Avenida Nossa Senhora de Copacabana a je ohraničeno na jedné straně bílým pískem a mořem o délce 4 km. Pláž je oddělena od budov a dopravy širokou promenádou dlážděnou černobílou mozaikou ve vlnícím se vzoru, který připomíná ulice portugalského Lisabonu. Pláž však není jen na dívání, ale je také oblíbeným centrem dění plným vyznavačů slunce a plavání, kde si děti stavějí hrady z písku, kdykoli to počasí dovolí. Při procházce okolními ulicemi naleznete restaurace, elegantní prodejny, kavárny a krásné staré budovy z doby, kdy bylo Rio metropolí Brazílie. K nim patří také slavný hotel Copacabana Palace, který je brazilskou národní památkou. V jeho hale si snadno můžete představit všechny ty členy královských rodin a filmové hvězdy, které zde někdy byly ubytovány…

Vodopády Iguaçu

V místě, kde se setkává Brazílie, Argentina a Paraguay, spadá řeka Iguaçu v půlkruhu v podobě 247 vodopádů do s hřměním propasti. Nad vodopády se řeka zužuje na ¼ své obvyklé šířky, což ještě zvyšuje sílu vody. Některé vodopády jsou vysoké i více jak 100 m a celkově zabírají tak široký úsek, že nikdy nespatříte všechny najednou; nejširší panoramatický výhled však budete mít z brazilské strany. Vyvýšené chodníky a vyhlídková věž Vám poskytnou různé perspektivy, přičemž jeden most sahá až k největšímu vodopádu známému jako Garganta do Diabo („Ďáblův chřtán“). Můžete přejít až na argentinskou stranu, odkud budete mít bližší pohled z vyvýšených chodníků, které sahají dále do středu vodopádů. Dvě strany nabízejí různé perspektivy a výhledy, takže většina turistů navštíví obě. Vodopády jsou součástí NP Iguaçu (UNESCO) se subtropickými deštnými pralesy, které jsou domovem více jak 1000 druhů ptáků a savců, včetně jelenů, vyder, ocelotů a kapybar.

Amazonský deštný prales  

Asi 20 km jihovýchodně od města Manaus se temné vody řeky Rio Negro setkávají se světlou bahnitou vodou řeky Rio Solimões, dalších asi 6 km protékají vedle sebe, a pak se vlévají do Amazonky. Při lodním výletu z města Manaus se dostanete na toto místo, které se nazývá Encontro das Aguas („Setkání vod“). Při dalších výletech lodí se zase můžete dostat do samého srdce deštného pralesa a sítě řek, kanálů a jezer vytvořených výše uvedenými třemi řekami. Anavilhanas v Rio Negro je souostroví s jezery, potoky a záplavovým lesem, které nabízí kompletní průřez ekosystémem Amazonie. Při lodním výletu zde můžete spatřit opice, lenochody, papoušky, tukany, kajmany, želvy a další divoce žijící zvířata. V blízkosti Manausu se nachází Ekologický park Janauari (688 ha) s řadou různých ekosystémů, který si můžete prohlédnout při plavbě ve člunu po jeho úzkých vodních tocích. Celé jezero je zde pokryto obřími lekníny (viktorie královská), které se vyskytují pouze v Amazonii. Když budete v Manausu, nenechte si ujít zdejší proslulou operu ve stylu italské renesance Teatro Amazonas, která byla vytvořena, aby dostala město Manaus do map coby významné centrum kultury v Jižní Americe.

Modernistická architektura ve městě Brasília  

Město Brasília (UNESCO) bylo vytvořeno od základů uprostřed divočiny a postaveno za necelé 3 roky, aby nahradilo Rio de Janeiro coby metropole země (tou je od roku 1960). Ambiciozní plán architekta Lúcia Costy a Oscara Niemeyera se stal ukázkou městského plánování a avantgardní architektury a je jedním z mála měst světa, které představují dokončený plán a jediný architektonický koncept. Je bez obvyklé směsice obytných a obchodních okrsků a celá vládní část se skládá z významných architektonických počinů, které představují hlavní atrakce města. Nejpozoruhodnější z nich obklopují nám. Praça dos Tràs Poderes: prezidentský palác, nejvyšší soud a dvě ostře kontrastující budovy kongresu, plus Historické muzeum města Brasília a Panteon svobody (Panteão da Pátria e da Liberdade Tancredo Neves) navržené Oscarem Niemeyerem. Jeho nejznámější budovou je však kruhová katedrála Catedral Metropolitana Nossa Senhora Aparecida, jejíž zahnuté betonové sloupy podpírají skleněnou střechu. K dalším významným Niemeyerovým pracím patří Palácio dos Arcos/Itamaraty obklopený krásnými zahradami, které navrhl brazilský krajinný architekt Roberto Burle Marx (ten spolupracoval s Niemeyerem také na několika projektech na různých místech Brazílie. Kulaté Muzeum domorodých národů (Memorial dos Povos Indígenas) bylo vytvořeno podle vzoru tradičního kulatého domu indiánských Janomamů. Mnozí však považují za nejkrásnější Niemeyerovo dílo Monumento JK, památník prezidenta Juscelina Kubitscheka, zakladatele města Brasília.

Čtvrť Pelourinho ve městě Salvador

Cidade Alta (Horní město) v dřívější metropoli Brazílie se stalo památkou chráněnou UNESCO díky své mimořádné přehlídce koloniálních budov ze 17. a 18. století, která patří k nejkrásnějším v Jižní Americe. Stará čtvrť Pelourinho je místem, kde naleznete nejkrásnější kostely a kláštery v brazilském Salvadoru postavené v době, kdy byla Brazílie zdrojem bohatství Portugalska, takže zdejší náboženské budovy byly štědře vyzdobeny zlatem. Nejpozoruhodnější a nejokázalejší z kostelů je São Francisco (kostel sv. Františka) postavený zpočátku 18. století a plný rytin pokrytých zlatem. Na kůru a v křížové chodbě můžete spatřit vynikající příklady portugalských dlaždic azulejo. Jednalo se o klášterní kostel, vedle kterého stál kostel sekulárního františkánského řádu. Není možné minout jeho nápadnou členitou fasádu se sochami a bohatou výzdobou; neméně zdobný je interiér, takže ve svých okázalých detailech předstihne i portugalské baroko.

Město Ouro Preto

Bohatství a slávu brazilského státu Minas Gerais v koloniálním období si snadno můžete představit, když budete v některém z kostelů ve staré metropoli Ouro Preto. Celé stěny jsou zde pokryté zlatem, které (spolu s diamanty) pocházelo z dolů obklopujících město v 17. a 18. století. Ouro Preto ležící na úbočích strmého údolí a obklopené horami je klenotem mezi koloniálními městy, ale jeho strmé úzké ulice a horská poloha (které jsou dnes pro turisty tolik atraktivní) neodpovídaly potřebám rostoucí metropole provincie. Správa se proto přesunula do nedalekého nově postaveného města Belo Horizonte, čímž zanechala Ouro Preto v jeho časové kapsli. Nejlepšími příklady jsou barokní a rokokové kostely sv. Františka z Assisi (São Francisco de Assis) a Panny Marie (Matriz de Nossa Senhora do Pilar) ze 17. století, ale celé město je tak bohaté na koloniální architekturu, že se stalo památkou chráněnou UNESCO. Velmi strmé ulice, které na některých místech přecházejí ve schodiště, jsou lemovány půvabnými koloniálními sídly, zatímco kopce jsou korunovány bílými kostely s barokními zvonicemi.

Pláže ve státě Pernambuco

Čisté moře, vysoké palmy a široké úseky stříbřitého písku, to jsou jen některé důvody, proč bývá pláž Porto de Galinhas  označovaná za nejlepší v Brazílii, což znamená hodně v zemi s více jak 7000 km pobřeží, jehož většinu tvoří písečné pláže. Město táhnoucí se kolem pobřeží je odlehlé, pestré a představuje vyváženou kombinaci tradiční plážové zábavy a módních butiků. Jeho hotely a letoviska se nacházejí v nízkých stavbách místo obvyklých výškových bloků. Malebné plachetnice jangadas Vás odvezou nad podmořskými útesy, kde Vám v mělké vodě budou kolem kotníků proplouvat pestré tropické ryby. Lodí se také můžete dostat na lagunu, kde plavou mořští koníčci, můžete se potápět kolem působivých korálových útesů nebo lodních vraků, plout na kajaku na laguně a říčním estuáru nebo si v kiosku na pláži koupit zdobeného draka, kterého pak budete pouštět v zdejším stálém vánku. Nedaleká pláž Maracaipe je oblíbeným cílem surfařů.

Porto de Galinhas je jedna z krásných pláží na pobřeží státu o délce 187 km. Blíže městu Recife leží město Olinda (UNESCO) ze 17. století shlížející na oblíbenou pláž. Hlavní pláže ve městě Recife samotném jsou Praia da Boa Viagem, São José da Coroa Grande a Carne De Vaca.

Město Belo Horizonte

Metropole státu Minas Gerais byla první velkou zakázkou předního brazilského architekta Oscara Niemeyera, jehož budovy dnes do města přitahují turisty a příznivce modernistické architektury. Jeho první velká práce, která ho hned odlišila od konvenčních architektů, byl moderní obloukový kostel sv. Františka z Assisi u jezera v okrsku Pampulha. Na svahu nad ním, spojená zahradami navrženými krajinným architektem Robertem Burle Marxem, se nachází starší Niemeyerova budova kasina, ve které je dnes umístěno muzeum umění. Na velké náměstí Praça da Liberdade v centru města shlíží obytný blok Edificio Niemeyer se zvlněným povrchem, který je jednou z architektových nejslavnějších raných prací. Čisté geometrické linie jeho pozdějšího divadla Palácio das Artes označují okraj Městského parku, kde se nalézá Centrum řemesel státu Minas Gerais s pracemi současných řemeslníků. Postmodernistická Rainha da Sucata („Královna železného šrotu“) je další ikonická budova v Belo Horizonte; tentokrát se jedná o dílo architektů Éolo Maia a Sylvio Podestá a je v něm umístěno mineralogické muzeum.

Muzea umění v São Paulu

Velkoměsto São Paulo uchovává některé z nejlepších sbírek krásného umění v Latinské Americe, přičemž budovy, v nichž jsou umístěny, jsou pamětihodnostmi architektury.  Muzeum umění (Museu de Arte, MASP) vystavuje nejobsáhlejší sbírku západního umění na kontinentu, s pracemi malířů od renesance až po moderní dobu. K vidění je 73 bronzových skulptur od Degase a díla Renoira, Maneta, Van Gogha, Matisse, Picassa a Miróa. Muzeum se soustřeďuje na práce od poloviny do konce 20. století a budova od architektky Liny Bo Bardi je další významnou modernistickou stavbou.

Oscar Niemeyer navrhl Pavilon bienále umění (Pavilhão da Bienal de Artes) v parku Ibirapuera, kde se nachází také Muzeum současného umění (Museu de Arte Contemporânea). K více jak 8000 pracím (což je jedna z největších sbírek západního umění 20. století v Latinské Americe) patří díla Picassa, Chagalla, Kandinsky, Miróa a Modiglianiho, spolu s nejvýznamnějšími brazilskými malíři. Museu do Ipiranga postavené nad formálními zahradami inspirovanými Versailles nabízí obrazy a dekorativní umění.  

Ubytování v této oblasti najdete například přes portál Booking.com

Scroll To Top